Razítkovací místa.

Adelsberg-Blick

Adelsbergturm

20 m vysoká rozhledna z roku 1887 s věžní restaurací na nejvyšším vrchu na okraji Chemnitz. Výhled přes Chemnitz až k hřebeni Krušných hor.

Alte Baumwolle Flöha

Bývalá přádelna bavlny z roku 1809 s nárožními věžemi připomínajícími hrad – jedna z největších industriálních památek Saska a dnes centrum města Flöha s náměstím a radnicí.

Altenberger Pinge

Mohutný propadový kráter po historické těžbě cínu, zhruba 440 m široký a až 150 m hluboký, na okraji Altenbergu, od roku 2019 součást světového dědictví UNESCO. Kolem vede hornická naučná stezka s vyhlídkami do kráteru.

Altmarkt Hohenstein-Ernstthal

Historické náměstí Altmarkt s barokní radnicí (1703), hrázděným poštovním dvorem a kašnou „Kalte Hedwig“ – centrum, které určuje ráz města.

Auersberg

Druhý nejvyšší vrchol saského západního Krušnohoří s kamennou rozhlednou z roku 1860 a horskou restaurací. Daleký výhled na lesy kolem Eibenstocku a Johanngeorgenstadtu.

Bärenstein

Čedičová stolová hora s horskou restaurací a 30 m vysokou rozhlednou, výhled na Fichtelberg a Klínovec. Okružní cesta po vrcholu s několika vyhlídkami.

Blatenský vrch (Plattenberg)

Vrchol vysoký 1043 m u Horní Blatné s 21 m vysokou kamenno-dřevěnou rozhlednou z roku 1913 a kruhovým výhledem na hřeben Krušných hor. Nedaleko leží působivé propadliny po těžbě Vlčí jámy a Ledová jáma, součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří (UNESCO).

Božídarský Špičák (Gottesgaber Spitzberg)

Třetí nejvyšší vrchol Krušných hor a nejvyšší kupa nefelinického bazaltu ve střední Evropě, zhruba 2 km jihozápadně od Božího Daru. Samotný vrchol je jako přírodní rezervace nepřístupný; vyhlídka leží na západním úpatí u ruin osady Spitzberghäuser.

Brückenberg

Zalesněný vrchol západního Krušnohoří západně od Wildenthalu a severoseverovýchodně od Carlsfeldu, jedna z nejvyšších hor saských Krušných hor. Od sousedního Auersbergu jej odděluje údolí říčky Große Bockau; oblíbená oblast pro pěší turistiku i zimní sporty.

Burg Frauenstein

Největší a nejzachovalejší hradní zřícenina Saska na 680 m vysoké skále ze žulového porfyru na hřebeni východního Krušnohoří. Postavena kolem roku 1200 jako pohraniční pevnost při stezce Silberstraße, s obytnou věží, hradní kaplí a metry silnou okružní hradbou; přístupná, s vyhlídkovou plošinou.

Burg Rabenstein

Nejmenší hrad Saska na okraji lesa Rabensteiner Wald, nedaleko přehrady Oberrabenstein a obory se zvěří. Dobré výchozí místo pro okružní túry.

Burg Scharfenstein

Středověký hrad na kuželovitém kopci nad údolím řeky Zschopau, spjatý s legendou o „krušnohorském Robinu Hoodovi“ Karlu Stülpnerovi.

Burg Wolkenstein

Vrcholně středověký hrad na skalním ostrohu vysoko nad údolím Zschopau, výchozí bod pro túry do oblasti Wolkensteiner Schweiz.

Burgblick-Bank Dittmannsdorf

Lavička a vodojem, výhled na zámek Augustusburg

Dom St. Marien (Zwickau)

Pozdně gotický halový kostel s 87 m vysokou barokní věží na Domhofu – nejvýznamnější stavební památka a symbol Zwickau.

Dreibrüderhöhe

Zalesněné návrší jižně od Marienbergu s rozhlednou a výhledem na horní město až k hřebeni Krušných hor.

Ehem. Gasthof Zur Scheere (Teststation)

Bývalý tradiční hostinec na Augustusburger Straße v Adelsbergu, výchozí bod procházek k rozhledně Adelsbergturm. (Pilotní testovací stanice)

Eisenberg

Zalesněný horský hřbet dva kilometry severně od Oberwiesenthalu, od masivu Fichtelbergu oddělený silnicí Vierenstraße. Na plošině leží skály Stümpelfelsen a Kreuzbrückfelsen; z vyhlídky u chaty Stümpelhütte se otevírá široký kruhový rozhled.

Fichtelberg

Nejvyšší hora Saska s horským domem Fichtelberghaus, vyhlídkovou plošinou a nejstarší visutou lanovkou Německa. Ústřední bod hřebenové trasy Kammweg Erzgebirge–Vogtland.

Förderturm Oelsnitz (KohleWelt)

Zdaleka viditelná těžní věž bývalého černouhelného dolu (dnes hornické muzeum KohleWelt) figuruje dokonce v logu města – symbol lugau-oelsnitzského černouhelného revíru.

Freiberger Dom St. Marien

Pozdně gotický dóm na náměstí Untermarkt se Zlatou branou (Goldene Pforte), tulipánovou kazatelnou a dvěma Silbermannovými varhanami – symbol stříbrného města a památka UNESCO.

Frohnauer Hammer

Historický hamr z 15. století u Annaberg-Buchholzu, jedna z nejznámějších technických památek Krušných hor a součást světového dědictví UNESCO.

Geisingberg

Čedičová kupa vysoká 820,6 m a symbol altenberského regionu s 18 m vysokou rozhlednou Louisenturm (1891) a kruhovým výhledem daleko přes údolí Labe. Leží uprostřed chráněného území o rozloze přes 300 ha se vzácnými horskými loukami.

Geyersche Binge

Mohutný propadový kráter po historické těžbě cínu přímo v Geyeru, součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří (UNESCO). Okružní cesta s vyhlídkovými plošinami.

Gleesberg

Domovská hora Schneebergu-Neustädtelu s rozhlednou a výhledem na západní Krušné hory.

Glückaufturm (Deutschlandschachthalde)

36 m vysoká ocelová příhradová rozhledna (2000) na zatravněné haldě bývalého dolu Deutschlandschacht s kruhovým výhledem od hřebene Krušných hor až k Památníku bitvy národů v Lipsku. Svědectví saského černouhelného hornictví.

Greifensteine

Výrazná skupina žulových skal s přírodním divadlem a lezeckými terény u Ehrenfriedersdorfu. Na vyhlídkovou skálu vede schodiště.

Großer Rammelsberg

Zalesněný vrchol v horní části západního Krušnohoří u Muldenhammeru, nedaleko Klingenthalu při české hranici. S výškou kolem 963 m jedna z nejvyšších hor v okolí; na samotném vrcholu žádná výrazná stavba.

Hirtstein

Vyhaslý sopečný komín u Satzungu se slavným čedičovým vějířem a horskou restaurací, daleký výhled na hřeben Krušných hor.

Kahleberg

Nejvyšší hora saského východního Krušnohoří u Altenbergu s vrcholovými skalami a výhledem na rybníky Galgenteiche a hřebenovou oblast.

Kalkwerk Lengefeld

Historický vápencový důl s vypalovacími pecemi a tyrkysovým jezírkem v lomu, součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří (UNESCO).

Karl-Marx-Monument („Nischel“)

Přes 7 m vysoká bronzová hlava Karla Marxe (Lev Kerbel, 1971) – zvaná „Nischel“ – je světoznámým symbolem Chemnitz a stojí volně přístupná na Brückenstraße.

Katzenstein

Strmá skála – „symbol středního Krušnohoří“ – vysoko nad údolím Schwarzwassertal u Pobershau s velkolepým výhledem do údolí.

Kiel

Osaměle se tyčící vrchol u Klingenthalu/Mühlleithenu, se svými 943 m nejzápadnější hora Krušných hor přesahující 900 m. Až k vrcholu zalesněný; kužel je zdaleka rozpoznatelný díky věži radioreléového spoje.

Kleiner Fichtelberg

Zalesněný vedlejší vrchol Fichtelbergu u Oberwiesenthalu, zhruba 750 m jihojihozápadně od hlavního vrcholu. Na kupě stojí zkušební stanice pro výzkum námrazy na elektrických vedeních s nápadným ocelovým příhradovým stožárem.

Kleiner Kranichsee

Nejzachovalejší vrchoviště Krušných hor (přírodní rezervace od roku 1939, asi 29 ha) na německo-české hranici jihozápadně od Johanngeorgenstadtu. Povalový chodník s vyhlídkovou plošinou vede přímo do jádra rašeliniště.

Klínovec (Keilberg)

Se svými 1244 m nejvyšší vrchol celých Krušných hor, na české straně těsně za hranicí. Zděná rozhledna (1883/84) s kruhovým výhledem až do údolí Ohře – český protějšek Fichtelbergu.

Komáří vížka (Mückentürmchen)

Hřebenový vrchol vysoký 807 m nad Krupkou s historickým horským hostincem a nejstarší rozhlednou Krušných hor (1857) i kruhovým výhledem na východní Krušnohoří. Přímo pod ním leží Velká pinka, mohutný pozůstatek těžby cínu ze světového dědictví UNESCO.

König-Albert-Turm

Rozhledna s horskou restaurací na vrchu Spiegelwald u Grünhain-Beierfeldu, kruhový výhled od Fichtelbergu až do podhůří.

Kuhberg

Výrazný vrchol západního Krušnohoří u Stützengrünu s rozhlednou a horskou restaurací.

Küchwald

Lesopark na severu Chemnitz s kosmonautickým centrem, parkovou železnicí a přírodním amfiteátrem – nenáročný začátek sbírání razítek.

Loučná (1019 m)

Plochý zalesněný dvojvrchol ve východní části Krušných hor, zhruba 7 km východně od Božího Daru u Měděnce. Nejvyšší bod leží na zalesněné plošině; na sousedním jižním vrcholu stojí lovecký posed. Přímo na vrchol nevedou žádné značené cesty.

Macecha

Plochá, hustě smrkovým lesem porostlá tisícovka na hřebeni Krušných hor mezi Klínovcem a Meluzínou u Božího Daru. Bez věže a téměř bez výhledu; nenápadný vrchol je dostupný jen po neznačených lesních cestách.

Marienberger Markt mit Rathaus

Jedno z největších náměstí Německa s renesanční radnicí (1537) – srdce horního města založeného roku 1521 a součást světového dědictví UNESCO.

Markus-Röhling-Stolln

Přístupný stříbrný důl a památka UNESCO ve Frohnau: důlní vláček veze návštěvníky 600 m do podzemí k zrekonstruovanému vodnímu kolu o průměru 9 metrů. Působivý hornický zážitek stranou nedalekého hamru Frohnauer Hammer.

Mědník (Kupferhübel)

Zdaleka viditelný horský kužel vysoký 910 m s barokní vrcholovou kaplí (1674) a více než 70 středověkými hornickými štolami – součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří (UNESCO). Dvě štoly jsou v létě přístupné návštěvníkům.

Meluzína (Wirbelstein)

Čtvrtý nejvyšší vrchol české části Krušných hor, východně od Klínovce (Keilberg). Výrazný skalnatý dvojvrchol z eklogitu s kamennými moři a volným výhledem – bez rozhledny, jen přírodní skalní plošina.

Meridiansäule Kleinolbersdorf

Sloup (poledník 13) s „průzorem“ směrem k Fichtelbergu a Klínovci.

Morgenleithe

Zalesněný vrchol mezi Aue a Schwarzenbergem s rozhlednou a turistickým přístřeškem, klasická zastávka hřebenových túr v západním Krušnohoří.

Naturschutzgebiet Schwarzwassertal

Až 80 m hluboké zaříznuté údolí až soutěska řeky Schwarze Pockau mezi Kühnhaide a Pobershau, geomorfologicky jedinečné v Sasku. Přírodní divoký tok s výraznými skalami z červené ruly, jako jsou Ringmauer, Nonnenfelsen a Teufelsmauer.

Plešivec (Pleßberg)

Výrazný vrchol západních Krušných hor jihovýchodně od Abertam na strmém srázu do údolí Ohře, s dřevěnou rozhlednou z roku 1895 a horskou chatou. Z věže daleký výhled na hřeben Krušných hor, Slavkovský les a Doupovské hory.

Pöhlberg

Čedičová stolová hora nad Annaberg-Buchholzem s rozhlednou, horskou restaurací a čedičovými sloupy zvanými „Butterfässer“.

Rabenberg

Zalesněný vrchol západního Krušnohoří mezi Breitenbrunnem a Johanngeorgenstadtem; nejvyšším bodem je skála se starým zeměměřickým bodem. Nedaleko vrcholu leží známý areál Sportpark Rabenberg s trailovým centrem pro horská kola.

Rathaus Döbeln

59 m vysoká neorenesanční radniční věž (1912) na náměstí Obermarkt vévodí siluetě města nad řekou Freiberger Mulde – symbol Döbelnu.

Rehhübel

Zalesněný vrchol v západním Krušnohoří u Oberwildenthalu jižně od Johanngeorgenstadtu, poblíž české hranice. Známý historickou důlní činností; na samotném vrcholu nejsou žádné vyhlídkové stavby.

Riesenberg

Výrazný vrchol horní části západního Krušnohoří mezi Sosou a Johanngeorgenstadtem, nedaleko Auersbergu. Na vrcholu stojí dvě volně stojící žulové skály z navršených bloků, které z dálky připomínají zříceninu hradu.

Rochlitzer Berg

Porfyrová kupa nad řekou Zwickauer Mulde s věží Friedrich-August-Turm a historickými lomy, součást globálního geoparku UNESCO Porphyrland.

Roter Turm Crimmitschau

Volně stojící replika středověké věže městských hradeb na náměstí Taubenmarkt – symbol Crimmitschau a jeho nejznámější pohlednicový motiv.

Saigerhütte Grünthal

Celosvětově jedinečný hutní areál z roku 1537 s 22 dochovanými budovami, hutní krčmou a zvonicí – symbol Olbernhau a součást světového dědictví UNESCO hornického regionu.

Schatzenstein

Zalesněný vrchol u Elterleinu s rozhlednou – klidná alternativa ke známým stolovým horám.

Scheibenberg

Čedičová stolová hora se slavnými čedičovými sloupy („varhanní píšťaly“) a rozhlednou. Součást trojice stolových hor spolu s Pöhlbergem a Bärensteinem.

Schloss Augustusburg

Renesanční lovecký zámek (1568–1572) na kopci Schellenberg vysoko nad údolím Zschopau – „koruna Krušných hor“ s muzeem motocyklů a vyhlídkovou věží.

Schloss Forder- und Hinterglauchau

Pozdně gotický a renesanční dvojzámek na zámeckém vrchu nad řekou Zwickauer Mulde – jeden z největších zámeckých areálů Saska a symbol Glauchau.

Schloss Hoheneck

Na skalním ostrohu nad starým městem se tyčí zámek Hoheneck, který dal Stollbergu jméno – proslulý především jako bývalá ženská věznice, dnes památník a kulturní centrum.

Schloss Lichtenstein

Renesanční zámek s výraznou osmibokou věží na horském ostrohu – od 13. století středobod, který dal městu Lichtenstein jméno, a jeho symbol.

Schloss Schwarzenberg

Zámek a kostel St. Georgen trůní na skalním ostrohu nad říčkou Schwarzwasser – nezaměnitelná silueta „perly Krušných hor“.

Schloss Wildeck

Zámek s nápadnou kulatou věží „Dicker Heinrich“ nad řekou Zschopau, etapový cíl na turistických trasách údolím Zschopau.

Schneehübel

Nejvyšší bod Vogtlandu na hranici s Krušnými horami u Muldenhammeru poblíž Carlsfeldu. Zalesněný vrchol nese vrcholový kříž s vrcholovou knihou, rozhledna tu není.

Schreckenberg

Hora nad Frohnau s pozůstatky historické těžby stříbra, která dala podnět k založení Annabergu. Výhled na Annaberg-Buchholz a Pöhlberg.

Schwartenberg

Osamocený vrchol s horskou restaurací a širokým kruhovým rozhledem nedaleko Seiffenu a Neuhausenu. Oblíbené místo na východním hřebeni Krušných hor.

St. Annenkirche Annaberg

Největší pozdně gotický halový kostel Saska s věží vysokou 78 m – symbol horního města Annaberg-Buchholz a součást světového dědictví UNESCO.

St.-Nicolai-Kirche Aue

Novogotický halový kostel se 75 m vysokou západní věží na náměstí Altmarkt – nejvyšší budova a symbol města Aue-Bad Schlema.

Talsperre Carlsfeld

Nejvýše položená přehrada na pitnou vodu v Německu na hřebeni u Carlsfeldu, obklopená vrchovišti a smrkovými lesy.

Talsperre Eibenstock

Největší přehrada na pitnou vodu v Sasku v údolí řeky Zwickauer Mulde. Vyhlídka u přehradní hráze, okružní stezka podél břehu.

Talsperre Kriebstein

Malebná přehrada na řece Zschopau pod hradem Kriebstein. Pobřežní stezky a vyhlídky u přehradní hráze.

Talsperre Sosa

„Přehrada míru“ v údolí Höllengrund u Sosy s pochozí korunou hráze a okružní stezkou lesem.

Taufichtig

Nejmenší tisícovka Krušných hor na severozápadním okraji masivu Fichtelbergu u Crottendorfu/Tellerhäuseru. Skalnatý vyhlídkový vrchol se stejnojmennou přírodní rezervací, bez věže a hostince, dostupný po žlutě značené hřebenové cestě Kammweg.

Taurasteinturm

Vodárenská a vyhlídková věž z roku 1913 v lesíku Wettinhain na vrchu Taurastein, symbol města Burgstädt severně od Chemnitz.

Tierpark Rabenstein

Totenstein

Nejvyšší bod lesa Rabensteiner Wald u Grüny s rozhlednou a restaurací. Klasický cíl příměstské rekreace obyvatel Chemnitz.

Trinitatiskirche Zwönitz

Barokní kostel Trinitatiskirche s vysokou věží a neobvykle obrannými, až čtyři metry silnými zdmi na historickém náměstí – stavba spoluvytvářející identitu starého horního města.

Turmpassage Limbach-Oberfrohna

Památkově chráněná cihlová věž se zvonkohrou v centru, místně zvaná „srdce města“ – symbol Limbach-Oberfrohny.

Wasserräder

Odpočinkové místečko s vodními hrátkami vytvořenými lidskou rukou.

Wasserturm Mittweida

39 m vysoká cihlová vodárenská věž (1898) v exponované poloze na návrší je zdaleka viditelným symbolem Mittweidy.

Zaječí vrch (Rammelsberg)

Nejzápadnější tisícovka Krušných hor, zhruba 3 km východně od Horní Blatné. Zalesněný vrchol sám výhled nenabízí; asi 400 m od něj stojí drobná dřevěná vyhlídka s pohledem na průběh hřebene.

Zeisiggesang

Zalesněný vrchol v západním Krušnohoří severně od Carlsfeldu (Eibenstock), nedaleko chráněného území Am Riedert. Hustě zalesněný kupovitý vrchol žádnou rozhlednu nenabízí.

Zeisigwald

Rozlehlý městský les Chemnitz s historickými lomy – nalezištěm zkamenělého lesa – a oblíbenými lesními cestami na východě města.